PLAVÁNÍ

Pechancová: úspěch potřebuji, abych tomu byla ochotná věnovat tolik času

Průměrně za týden si dává 2400 bazénů a stejně jí to připadá málo. Trutnovská plavkyně Aneta Pechancová prozrazuje, že radikálně změnila svůj osobní přístup tréninku, naučila se lépe pracovat s bolestí a znovu začíná svou výkonnost posunovat nahoru.
Na víkendové Velké ceně Brna vyhrála v nejlepších letošních časech disciplíny 100 motýlek (nový osobní rekord), 100 polohovka, 50 kraul a na 50 motýlek skončila druhá. Vydatně navíc přiložila ruce k dílu i při štafetách.

tn_elhenicka

 

Aneto, říká se, že vždy to může být lepší, ale v brně to asi dopadnout líp nemohlo, viď?

Maličko mohlo. V neděli odpoledne. Mezi 100 motýlem a 100 polohovkou bylo relativně málo času. Ano, oba závody jsem sice vyhrála, ale polohová stovka by mohla být bez té první stovky trošku rychlejší. V závodě byla cítit únava, ale na druhou stranu, byla by hrozná škoda toho 100 motýlka odhlásit, protože z toho byl vynikající čas a první místo, takže toho nelituju. A jak mi řeklo moje "dvojče" (Martina Elhenická – pozn. redakce), nemůžu sedět jedním zadkem na dvou židlích. (smích) To bylo trefný.

 

Který výsledek ti udělal největší radost?

4x50 VZ.

 

Když plaveš štafetu, je to pro tebe něco jiného?

Jak kdy a jak kterou. Je to něco jiného, pokud jsme na soutěži družstev, nebo pokud plaveme na VC Brna. Každá štafeta vyžaduje jinou motivaci, jinou koncentraci, nabuzení. A zodpovědnost. Pokud se můj úsek nepovede, neodrazí se to jen na mém výsledku, ale i na výsledku celého týmu. Ale zase o to větší radost je, když se zadaří. Je se s kým podělit.

 

Překvapilo vás, že jste vytvořily český rekord?

Určitě. Vůbec jsme nevěděly, jakou má hodnotu. To jsme se v podstatě dozvěděly až od trenérů půl hodiny po závodě. My jsme prostě jely na vítězství.

 

Oslavily jste to?

No, jasně. (smích) Daly jsme si pusu, odjely na večeři, po ní si řekly dobrou noc a šly spát.

tn_Brno_GrandPrix

 

Teď se zase podrobněji zaměříme na tebe. po loňské sezoně, kdy si zůstala trošku za očekáváním, teď znovu začínáš zářit. čím si to vysvětluje?

Mojí pílí a pracovitostí. (smích) Néé, tak rozhodně se od srpna udělalo v přípravě dost práce a řekla bych, že se radikálně změnil můj osobní přístup k tréninku. Teď jsem schopná trénovat podstatně tvrději než třeba před rokem. Tělo si také chvíli odpočinulo a začalo se to konečně vracet tam, kde to bylo předtím. Krátký bazén miluju, takže doufám, že ty poslední dva závody, co mě letos čekají, budou ještě o sto procent lepší, než bylo teď Brno.

 

Co si máme představit pod odpovědí, že jsi schopná trénovat tvrději?

Zvedla se moje vytrvalost. Umím lépe tolerovat laktátové tréninky, pracovat s bolestí. I když pořád to není tam, kde by to mělo být, ale rozhodně se to posunulo hodně dopředu.

 

Uvedeš nějaký příklad?

Tak dříve jsem třeba nebyla schopná ujet dvě padesátky po sobě, teď už zvládnu dokonce dvě stovky.

 

Spočítáš nám jedno číslo. kolik bazénu za týden v tréninku uplaveš?

(smích) To je dobrý. Jako dvoufázově? To je různý. Jsou týdny, kdy máme 70 kilometrů, ale minulý týden to bylo třeba jenom 18. Dobře, takže pokud vezmeme průměrně nějaký 60tikilometrový týden, bylo by to 2400 bazénů. To zase není tak strašný, ne?

 

To se ti zdá málo?

No, připadá mi to hrozně málo. Jako šedesát kilometrů ani tak ne, ale 2400 bazénů ano. (smích) 

tn_Brno_GP

 

Co tě žene dopředu?

Určitě úspěch. Já ho potřebuju k tomu, abych byla ochotná plavání věnovat maximum ze svého času.

 

U tebe víc, jako u kohokoliv jiného v oddíle, hodně dělá při závodech psychika. Takže v brně byla hlava čistá…

Já mám prostě ten "dar", že se dokážu přesvědčit o nemožným. Dokonce i o tom, že mi je špatně. (smích) A naopak, pokud sama sobě věřím, že to dopadne dobře, že výsledek bude výborný, v bazénu plavu na 150 %. V Brně jsem cítila, že forma je. Na tréninku to vypadalo skvěle a ranní rozplavby vždy byly jen na 85 %, přesto v nejlepších časech sezony. Nebyl důvod si nevěřit.

 

A nemrzí tě, že jsi plavala nejlíp v sezoně a na Mistrovství Evropy do Eindhovenu stejně nepojedeš?

Upřímně? Mrzí. Nemrzí mě ani tak to, že jsem se tam nedostala. Mrzí mě však to, že na Evropu jedou lidi, kteří jsou na tom procentuelně hůř než já, ale startují tam jen proto, že jsou v A-družstvu. Je v tom hrozná nespravedlnost. Po třetí v řadě mi ME na krátkém bazénu uteklo. Ale říkala jsem to už loni a říkám to letos: Není to poslední mistrovství Evropy! Věřím, že můj čas přijde i bez privilegií.

 

Nebereš přísně nastavené limity od svazu jako takovou podpásovku? Kolikátá v pořadí by si byla?

Nevím, jestli zrovna podpásovku, ale letošní kritéria se jim opravdu moc nepovedla. Nepočítala jsem to, kolikátá bych byla, není to moc podstatný, protože nominaci stejně nezměním. Ale mrzí mě to, to rozhodně ano.

Podle jakých podmínek se vybírá do reprezentačního áčka?

Jsou v něm zařazení lidi, kteří byli ve finále popřípadě semifinále na nějaké mezinárodní soutěži a účastníci olympiády v Pekingu.

tn_Pechancova_a_Elhenick

 

Tvůj vrchol první poloviny sezony tak přijde na Mistrovství republiky dorostu, které se uskuteční před vánocemi v Trutnově?

Rozhodně. Chtěla bych minimálně zopakovat časy z loňské sezony gumových plavek. A k tomu samozřejmě patří co nejvíce nejcennějších kovů. Je to přeci doma!

 

Gumové plavky?

To jsou ty polyuretanový, jak nám pomáhaly a jak nám je v lednu zakázali. Teď už musíme plavat jen v textilních a po kolena. Ale samozřejmě musím dodat, že nezáleží, co má ten plavec na sobě, ale co umí. I s plavkami jsem druhýho Phelpse nepotkala.