Letní škola aikido s J. Roche - Praha 2011
Každoroční letní škola s panem Rochem byla tentokrát přesunuta až na konec prázdnin, od středy 24. do neděle 28. srpna. Možná to bylo i dobře, protože si na cvičení udělalo čas více lidí, než bývalo zvykem, aspoň poslední dobou.
Dokonce mile překvapili i bafuňáři, dorazili všichni. No ještě aby ne, když se měla konat Valná hromada ... Prostředí karlínského dojo nezklamalo, prádelnička jak se patří! Kdo nezažil, těžko mu vyprávět.
Nezklamal mě Aleš! Tak optimisticky zahájit cvičení, jako třeba "Slibme si, že si nebudeme ubližovat!?" umí snad jen on. Už při obědě u Číňana se piklekovalo o zimně-jarním semináři, který byl letos naposledy v Žatci. A že by mohl být třeba v Hradci Králové! A že by jej mohl zajistit třeba právě Aleš, který by si přijel do Hradce k rodičům na kachničku... A co potom judanša! Když už se chce Aleš exponovat, tak proč neudělat judanša v Českých Budějovicích? No, když si tak vzpomenu na poslední seminář s panem Noelem právě tam, tak nevím, nevím ....Ale kdo chce kam?!
Před sobotní Valnou hromadou, která se konala před večerním cvičením, jsem se domníval, že letovický letní fotbalový turnaj je ta nejvíce emotivní akce, které se dobrovolně účastním nějakých 17 let! No ještě, že jsem z toho letního fotbálku vytrénovaný! Začalo to přitom nenápadně a zábavné bylo i hlasování o tom, jak se bude vůbec hlasovat. To byl klamný pozvolný začátek. Podezřelé mělo být i to, že se všechno odvíjelo vcelku svižně a vypadalo to na "bleskovou VH". Do chvíle, než došlo na peníze a pravidla nebo pravidla a peníze? To bylo najednou emocí, protažených ksichtů, rádoby spravedlivých, upřímně překvapených, komicky nic nechápajících .... A výsledek? Bafuňáři si s tím už nějak poradí, když budou třeba taky dodržovat všechna pravidla.
Tohle předčilo i moje zkušenosti z mnoha mačů mezi BosLetem a Masáky, beze srandy.
Opět nezklamali z JJT. Když už to nejsou komické vložky při cvičení, tak aspoň překvapí svým "hárdvérem". Takové džo z neopracované švestky v dojo neviděl ještě ani Roche. S úsměvem jej označil za "tradiční" a když jsme mu vysvětlili z jakého stromu pochází, tak si se zájmem přičichnul..... Slivovidžo.
Sobotní večerní párty byla úplným opakem VéHáčka. Pravda ještě se trochu probíralo emočno, ale jen chvilku. Pak už to byla pohodička a klídek. Bylo třeba si to nechat v klidu projít hlavou. Dokonce se do karlínského sklepa vrátili i "Homouši" (putovní pohár). Od letovické letní školy je u sebe nechal aklimatizovat Esmoš, aby si ze začátku zvykli na Prahu a následně potom zase na karlínský sklep. Teď budou zase rok v temnu.
-rs
PS. Přiznám se, taky jsem dorazil jen na jeden den, na sobotu - udělat féjšóuving - jako bafuňáři. Ale stálo to za to - užil jsem si to beze zbytku!