Vlastizrádný cyklovýlet - Sv. Kateřina 2011
Skutečně neplánovaně se po roce a jednom týdnu podařilo domluvit na sobotu 23.7. cyklovýlet na Svatou Kateřinu. Počasí v průběhu týdne bylo úplně na jiné aktivity, ale důvěra v předpovědi meteorologů (nejen místních) a to bezdešťové okno v našich končinách byla hotová věc. A tak se i stalo. V jiné sestavě, ale se stejným nasazením.
Pravda, „na startu“ jsme se všichni nesešli, tak jak bylo plánováno, ale nějak po cestě jsme se sjeli. Navíc jsme byli vlastně vybaveni i lékařským dohledem oddílového veterináře Standy. Takže bonus navíc. Zlehka (tedy někteří) těžkým výletním tempem jsme po necelých 2 hodinách dorazili na Kateřinu. Za skřípění a vrzání Jiřího kola (a možná i Standových zubů) jsme překonali nějaké ty v cestě stojící hupíky. Každý po svém, někdo na kole, někdo s kolem v ruce, ale překonali. A byl i čas na kochandu, taková variace „Černá hora párkrát jinak“.
Po občerstvení na Kateřině a lehkém zahřátí při výjezdu z kempu jsme profičeli Chotěvicemi a vydali se do Čermné a do Vlčič. Po cestě jsem si dovolil navrhnout drobnou změnu cíle výletu. Takové vylepšení přes Hrádeček a Pekelský hřeben, takže asi o 3 hupíky více. „A prý proč ne!“
Jak jsme si to tak šlapali do kopečka na Hrádeček, tak proti nám ze zatáčky vyrazil zeman Pepa Zilvar von Silberstein s rudým šátkem na čele takovou rychlostí, že si nás nevšimnul! To budeme muset ještě probrat.
Alpský sjezd Alpskou ulicí byl už pro radost z návratu domů, hlavně Standa byl rád. Bez pádů, defektů či jiných nepříjemností - skutečně výlet!
-rs
PS. Fotografie ze zálohy pořizoval Standa, proto na většině z nich chybí. Navíc si vybíral i pozici, která by stála za to a proto se stalo, že nám občas fotil záda.
PS. Opět se nepodařilo, aby se výletu účastnil i fialový Top Gun.