17. letní škola aikido - Letovice 1.-7.8. 2011
Letní prázdniny jsou obdobím "aikido klidu", jedná-li se o cvičení v našem dojo. Je to vlastně schválně, protože se právě v průběhu prázdnin koná hodně seminářů resp. letních škol aikido na hodně místech naší republiky, kam se dá vy\razit a že je to zapotřebí, tak o tom žádná. Nevím o jiné letní škole s takovou tradicí jako má letovická letní škola. Letos se uskutečnila po již sedmnácté. Nikdy nebyla nepovedená, vždy stála za to. A pro mě osobně je to Dovolená, bez které by léto stálo za starou bačkoru.
Kdo někdy zažil tuhle letní školu vícekrát než jednou, tak ví, že se tady sejde spoustu "starých" známých a k tomu ještě pěkný balík nových aikidoků. Rok od roku je to stále větší pohoda, jak při cvičení, tak i mimo tatami. Postupně se za ta léta vymyslelo a stále vymýšlí spousta neaikido aktivit, zpestřujících volný čas a zvyšování hladiny adrenalinu v krvi účastníků. Samozřejmě pokud o ně máte zájem.
Nebylo letní školy, kdy by nás pozorné nepotěšil Ondřej nějakou tou "perlou". Letos se pustil do sbližování češtiny a slovenštiny. Taková "prohlubňa" je letošní Ondřejův lingvistický klenot....
Dovolil jsem si připravit malou vernisáž fotografií s fotbalovým pohárem - "Homíkama", které jsme od loňské letní školy měli v držení u nás v Trutnově a snažili jsme se ukázat jim trochu světa mimo karlínský sklep. Co dodat, pražští jen tupě zírali, co vše se dá s takovým pohárem zažít, místo toho, aby byl zavřený ve sklepě.
Jako perličku pro "nové" jsem dovezl i kopii první pozvánky na "Regionální letní školu v Letovicích" z roku 1995. Úplně obyčejnou, s černobílou fotografií, opravdu pozvánku z "pravěku", vedle které jsem pověsil pozvánku na letošní letní školu. A skutečně byl vidět drobný rozdíl.
Pokud jde o ty neaikido aktivity, tak k jedné již zaběhnuté patří i turnaj o Trautenberkovu prasklou kouli (petánk, letos 7.ročník). Letos jsme jej podnikli v houfu lidí na místním koupališti a stálo to za to. Finále se dohrávalo až za tmy, při občasném osvětlení bleskem fotoaparátů, případně za mžourání displejů mobilních telefonů. Sice mám promakaný turnajový systém, ale stejně se nějakým nedopatření podařilo, aby vyhrály Žatecké Frn..čky (Šimi a Pepíno). Zřejmě po tíhou překvapivého vítězství dorazili do dojo hodně pozdě (nebo hodně brzo?). Pravda, konečně se jim před fotbalovým turnajem podařilo vyřadit z "provozu" Bohunu a vlastně i sebe. To, oč se léta neúspěšně snažili, tak dokázali. Škoda jen, že letos Bohuna fotbal hrát nemohl, kvůli operovanému koleni. Žatečtí komici!
Čtvrtek, jako obvykle patřil fotbalovému turnaji o pohár exprezidenta ČFAI (pracovní označení poháru - Honící se homosexuálové - prostě Homíci). Letošní fotbálek byl fákt klidný. Pravda, sice jsem dostal "opencard" od sudího Bohuny, za faul, ale to bylo snad jediné :-). Překvapením byl poslední mač žateckých, kteří navzdory svému nočnímu vyčerpání, chytli druhý dech a chvílemi válcovali praháky. Smekám klobouk! Střízlivý fotbal jim moc nejde. Pepíno si to ještě ten den průběžně a narůzných místech vybral, tedy prospal....
Večer následoval turnaj v nohejbale, na speciálně lajnovaných kurtech, kterým jsem prošel společně s Ondrou (aktuálně rozpolcenec mezi JJT a Boskovicemi). Poslední zápas turnaje proti Ondrovi a Esmošovi jsme sice prohráli, ale finále, které jsme zase hráli proti nim už bylo jiné kafe. Už v okamžiku, kdy můj parťák Ondra řekl: "Já přidám", jsem věděl, že to musí klapnout. Nejde mu jenom šomen, tak snad ten nohejbal ... Dopadlo to! My vyhráli! Navíc za podpory obecenstva a kvalitních komentátorů to ani jinak být vlastně nemohlo. Sice to druzí svedli na migrénu, ale což ....
Nechyběl letos ani žatecký vorienťák, který opět stál za to. Novinkou byl "Lavor" - strčení hlavy do lavoru se zatajeným dechem na výdrž. Neutopil se nikdo, kupodivu.V pátek se na nás přijel podívat i bafuňář Renda. Klasika - čerstvý si přijel zamlátit s těmi, co cvičí celý týden. Ukázkový fejsšóving i s opicí, která mu v kufru auta pila kafe.
Sobotní večírek na rozloučenou se konal před halou na kurtech, kde byla k dispozici udírna i gril a každý si mohl připravit krmi podle svojí chuti a času. Od buřtu po pečenou rybu cokoliv, co si sám připravil. Samozřejmě proběhlo to nejdůležitější - vyhlašování výsledků všech vypečených akcí, ještě aby ne. Homící se opět vrací do Prahy. Budiž jim sklep přívětiv. Malča nahlásil, že se už dost narajzovali, takže budou zase chvilku pod zámkem.Neobjektivně, při plném vědomí píši, že to byla letos zase paráda a lituji všechny, kteří si ji neužili.
-rs