Když profesor James Naismith v zimě roku 1891 v tělocvičně springfieldské univerzity ve Spojených státech nechal své hráče ragby házet míč do koše po broskvích, netušil, že tímto svým rozhodnutím dává základ vzniku velmi pěkné hry s bleskurychlým střídáním dramatických okamžiků.
Trutnov se v průběhu šedesátileté historie klubu zařadil mezi významná basketbalová města se špičkovými výsledky a zastoupením na republikové i mezinárodní scéně. Úplné začátky však nebyly vůbec jednoduché.
KAPITOLA PRVNÍ (1946 - 1968)
V Trutnově se až do skončení II. světové války basketbal nehrál. V žádné z trutnovských tělocvičen nebylo potřebné zařízení pro tuto hru. Jediný schopný sál byl v té době v bývalé turnhalle - nynější Sokolovně, která však až do jara 1946 sloužila jako sklad zabaveného majetku německých občanů. Sál Sokolovny se postupně vyklizoval a po důkladných opravách na jaře 1946 bylo zde zahájeno cvičení Sokola. Někteří členové (Řezníček, Štoček, Bedrník, Holan a další) se pustili do přípravy založení odboru košíkové při tělocvičné jednotě Sokol Trutnov. Zámečník V. Prorok zhotovil zdarma závěsné konstrukce na zeď a po krátkém čase se instalovaly první desky.
S přibývajícími zájemci vzniklo první družstvo mužů, které se přihlásilo pod hlavičkou Sokol Trutnov na podzim r.1946 do mistrovské soutěže východočeské župy. Prvním veřejným utkáním před 300 diváky byl zápas Sokola Trutnov se SOUO Hradec Králové s výsledkem 24:33 pro hostující celek. Za Trutnov tehdy hráli známí hráči z klubů vyšších soutěží jako Černý (Stadion Praha), Fleischer (Uncas Praha), Řezníček a Chmelař (Stadion Jaroměř) a Vítek (Dvůr Králové n. L.).
První mistrovská sezona nedopadla nijak slavně, neboť muži skončili ve své skupině na posledním místě s pasivním skore 177:223. Z osmi utkání dvakrát vyhráli. Sestava prvního mužstva mužů: Černý, Fleischer, Z. Bedrník, Klenor, Řezníček, Janza, Chmelař a Vítek. Možnost tréninků byla minimální a tak se družstvo vlastně připravovalo na utkání jen v rámci normálních hodin základní tělesné výchovy. I přes tyto ztížené podmínky přicházely první úspěchy. V sezoně 1947/48 dosáhlo družstvo dorostenců jednoho z největších úspěchů, když ve finále mistrovství republiky obsadilo vynikající 3. místo. V základním kádru družstva hráli studenti trutnovského gymnázia. K významným osobnostem patřili především bratři Jaroslav a Jiří Tetivové, pozdější dlouholetí hráči několikanásobného mistra republiky Slovanu Orbis Praha a mnohonásobní reprezentanti ČSR.
S příchodem nových žáků a učitelů - tělocvikářů do trutnovských škol se celkově zlepšily podmínky pro basketbal. V letech 1948/49 byly pořízeny do všech školních tělocvičen desky s koši. Tím byl získán zvýšený zájem mládeže o tuto hru.
V roce 1953 dochází k reorganizaci tělesné výchovy. Vznikají „Dobrovolné sportovní organizace" (DSO). Mužské složky košíkové přecházejí do nově vzniklého Tatranu Trutnov (později PKP), ženské složky do Slavoje Trutnov a později do Slávie, dále do Slovanu. Tato roztříštěnost nepřispěla ke zkvalitnění činnosti, byla však průvodním zjevem při hledání správné organizace v našem sportu. V této době měla trutnovská košíková dobře organizované vedení, v němž pracovali hlavně B. Jašek, J. Holan, J. Vítek a další.
Z trenérů pak ing. M. Nývlt a O. Hradecký. Pod vedením ing. Nývlta si vybojovalo družstvo žen v sezoně 1952/53 postup do II. ligy, kde se udrželo po dvě sezony.
V polovině roku 1955 se začalo připravovat sloučení trutnovských jednot. Byli to právě basketbalisté, kteří ještě před vlastním sloučením přecházejí do TJ Lokomotiva, kde mají hlavně po stránce finanční úlevu v nákladech na cestovné po železnici a volných jízdenkách. Zájem o basketbal byl v té době tak veliký, že oddíl přihlašuje do soutěží 2 družstva dospělých a 6 družstev mládežnických. Zájem převyšuje možnosti. Sokolovna nestačí pojmout nově vznikající družstva. Trénuje se i v rozměrově malých, nevyhovujících školních tělocvičnách. Pro práci v oddíle jsou získáváni noví trenéři a funkcionáři: manželé Říhovi, Dostálová, Malý, Jahelka, Plešinger a další.
V roce 1959 byla silně poškozena požárem střecha starého objektu divadla Na Nivách. Objekt byl určen pro skladiště vyřazených strojů. Vedení oddílu vstoupilo v jednání s MěNV a za podpory tehdejšího předsedy jednoty J. Matějky a zástupce MěNV J. Hampla došlo k dohodě o předání objektu oddílu košíkové. Nevšedním nadšením se všichni členové s nemalou pomocí zaměstnanců lokomotivního depa pustili do práce na poškozeném objektu. V roce 1960 byl sál upraven pro potřeby košíkové. Za halou bylo zřízeno letní hřiště. Konstrukce obdržel oddíl od TJ Orbis Praha zdarma, tím získal oddíl dostatečné prostory pro přípravu a zaznamenal dosud největší rozmach v tomto sportu. K propagaci a informování diváků při utkáních přispělo rozhlasové zařízení. K získání finančních prostředků uspořádal oddíl několik tanečních zábav - vystoupení orchestru Mirko Foreta, Gustava Broma, maškarní ples a podobně. Dobré podmínky pro činnost se projevily především v sezoně 1964/67, kdy měl oddíl v soutěžích 11 družstev. V oddíle pracovalo 15 trenérů a 5 rozhodčích.
V sezoně 1964/65 hrály ženy pod vedením O. Hradeckého II. ligu, dorostenci (trenér Milan Petko) a ing. Nývlt 1964 - 67 dorosteneckou ligu. Muži vyhráli krajský přebor.
V zápase se Slavií PF Hradec Králové dosáhli rekordního vítězství 166:30 (75:14). Sezona 1966-67 znamenala pro činnost oddílu stagnaci. Jednak docházelo ke změnám ve výboru, ze kterého někteří členové pro osobní neshody odešli. Rovněž došlo ke změnám na trenérských postech, což se zákonitě projevilo na slabším umístění všech družstev.
KAPITOLA DRUHÁ (1968 - 1989)
Ke zlepšení došlo příchodem manželů Dolejších. Jaroslava Dolejší, dříve hráčka Sparty a reprezentantka ČSSR, MUDr. Vladimír Dolejší - přeborník republiky v atletice na 400 m překážek. Za krátkou dobu se propracoval na rozhodčího I. třídy, předsedu oddílu a později i předsedu Krajského výboru basketbalového svazu. Vzorná trenérka II. třídy Jaroslava Dolejší vedle toho, že hrála za trutnovské ženy, předávala své bohaté zkušenosti mládeži. Vychovala mnoho hráček, které hrály vyšší soutěže.
Sezona 1968-69, kdy byla provedena ústředními orgány reorganizace soutěží, znamenala obrat v činnosti oddílu k lepšímu. Ve výboru začali pracovat osvědčení funkcionáři.
V dubnu 1969 došlo v historii trutnovské košíkové k významné události, když družstvo žen hostilo ve svém prvním mezinárodním utkání francouzský celek TC Toulouse, nad kterým po velmi dobrém výkonu zvítězilo 78:45.
Po dvě sezony 1968-70 měl oddíl ztížené podmínky, neboť došlo ke generální opravě celé sportovní haly Na nivách. Družstva se přestěhovala do Sokolovny a do tělocvičen trutnovských škol. Po dvouletém strádání se družstva vrátila do zcela nové a v té době rozměrově vyhovující sportovní haly. Zlepšené tréninkové podmínky se projevily již v této sezoně na umístění všech družstev v soutěžích.
Dobrá práce oddílu byla ohodnocena nejvyššími orgány basketbalového svazu přidělením pořadatelství finále přeboru ČSSR mladších dorostenců.
Na podzim 1971 se konalo v Pezinku Mistrovství Evropy železničářských družstev. V družstvu ČSSR, které mistrovství vyhrálo, startovala z našeho oddílu Anička Vrabcová, která se vrátila domů s diplomem mistryně Evropy a zlatou medailí. V srpnu 1972 se podařilo zajistit do Trutnova start reprezentačního družstva žen z Kuby, které porazilo Trutnov 119: 38. V roce 1973 byli dva členové dorosteneckých družstev Irena Tomešová a Petr Košina pro své výkony zařazeni do širšího kádru juniorských reprezentantů ČSSR. Úspěšným byl i rok 1975, kdy starší dorostenky pod vedením J. Dolejší zvítězily v 18. ročníku přeboru ČSSR TJ Lokomotiv. Rovněž muži pod vedením J. Týfy si zajistili postup do II. ligy, kterou hráli až do roku 1979. Potěšitelné bylo i to, že se hráčka Pokorná dostala do družstva kadetek (15-16 let) ČSSR. Poté přestoupila do družstva Sparty Praha. V roce 1976 bylo největším úspěchem oddílu 6. místo ve finále přeboru ČSSR. V tomtéž roce byl ml. dorostenec Nesvadba vybrán do Střediska vrcholového sportu mládeže do Prahy. V roce 1977 bylo v Trutnově otevřeno tréninkové středisko mládeže chlapců a dívek pod řízením Josefa Týfy. V tomto roce postoupily ženy do II. ligy. Kromě toho potěšilo i vítězství tohoto družstva v krajském poháru. V roce 1979 se koná v Praze kontrolní testování žáků čtrnácti TSM z Čech a Moravy. Naše družstvo obsadilo v silné konkurenci 2. místo o půl bodu za NHKG Ostrava. Do ústředního sledování talentů byli vybráni: Jan Dolejší, Karel Khon, Pavel Hintner, Roman Slawisch. Družstvo mladších dorostenců vytvořilo střelecký rekord, když porazilo ve Dvoře Králové stejně staré chlapce 177:80. Nejvíce bodů zaznamenal Brož (83). Tento rekord vydržel do roku 1980, kdy mladší dorostenky porazily Českou Třebovou 181: 22 a následně pak žáci TJ Jičín 181: 13. Na jaře 1980 byl instalován Na Nivách první světelný ukazatel z Nisasportu Jablonec n. Nisou. Úvod roku 1984 byl pro oddíl smutný. Bylo zrušeno TSM chlapců a dívek a to i přesto, že se v obou složkách hrála dorostenecká liga, a že středisko pravidelně předávalo své nejlepší hráče do Středisek vrcholového sportu. Náplastí byl postup mužů do národní ligy. V roce 1986 se zrodil historicky nejvyšší výsledek v rámci oddílu, když dorostenci pod vedením trenéra Cihláře porazili Skuteč 222:50 po poločase 100:30! Hráč Chaloupka zaznamenal 81 bodů.
Oddíl se svými úspěchy řadí mezi nejúspěšnější ve Východočeském kraji. Zásluhu na tom m nejenom hráči, ale především dobrovolní funkcionáři, trenéři a rozhodčí především: Josef Vítek, Božetěch Jašek, manželé Dolejší, Hradecký, Nývltovi, Potočkovi, Stejskalovi, Anička Vrabcová, Jan Jahelka, Josef Týfa, František Holubec, Jiří Tomeš, Ladislav Buriánek, ing. Hlaváček, ing. Ladislav Malý, Jar. Mazalová, St. Rajsová, Stan. Sedláček, O. Plešinger, ing. Vaněk a řada dalších.
KAPITOLA TŘETÍ (1990 - 2004)
Basketbal má v Trutnově již svou tradici a dobré jméno. Kapacita sportovní haly Na Nivách nestačí pro velký zájem zejména mládeže pojmout 13-15 družstev ročně. Proto oddíl kvitoval s povděkem dokončení největší sportovní haly ve Východočeském kraji, na jejíž výstavbě má největší zásluhu ing. Emil Gaisler (EGAPRESS) a bývalý ředitel trutnovského gymnázia Dr. Strnad. Pan ing. Gaisler se svým synem zakládají v roce 1992 jednosložkovou tělovýchovnou jednotu „Drak" postavenou na profesionální bázi. Do této jednoty po dohodě s výborem oddílu basketbalu TJ Loko jsou převedena 3 družstva. V rámci velmi dobré spolupráce s tímto klubem hrají své zápasy národní ligy ženy (trenér J. Jahelka ) i ligové dorostenky (trenerská dvojice J. Týfa a Lad. Buriánek) právě v této hale. Do první ligy se dostali naši odchovanci Slawisch, Chaloupka, Dolejší, Zajíc, Houser, Slezák, Plašil. Po několika letech se ale mužská složka do TJ Lokomotiva vrací.
Přelomovou událostí, která posunula dějiny trutnovského basketbalu do zcela jiné mety, se stalo prvenství žen ve druhé lize a následný úspěch v kvalifikaci o postup do první ligy v roce 1995. Postup vybojovaly hráčky Doubicová, Gaislerová, Havlíková, Heřmánková, Holubcová, Janušová, Junková, Nosková, Pásková, Pěnkavová, Ponechalová, Stryalová jako kmenové trutnovské hráčky, dále potom jako hostující hráčky Saková a Dotlačilová.
Asi málokdo si tehdy pomyslel, že nejvyšší soutěž se bude hrát v Trutnově od té doby neustále, tj. dnes již jednadvacet let, a to dokonce s výraznými úspěchy. Basketbalové družstvo, vedené Janem Jahelkou a Stanislavem Sedláčkem a za podpory generálního sponzora firmy Texlen, jehož jméno pak dlouho figurovalo v názvu, vneslo do Trutnova správnou sportovní euforii. Jejím výsledkem bylo senzační třetí místo v historicky první sezoně mezi elitními českými kluby. Bronzovou medaili tehdy získaly: Dobrovičová, Doubicová, Gaislerová, Havlíková, Heřmánková, Holendová, Holubcová, Humlíčková, Křížková, Němcová, Pásková, Péťová, Procházková, Ryklová, Vápeníková, Vašáková. Svůj tehdejší i následující úspěch spojil tento tým především se jménem československé reprezentantky Eriky Dobrovičové. Pivotka, která hrála na dvou olympiádách, byla vyhlášena při své první sezoně v Trutnově nejlepší hráčkou české ligy. I v dalších sezonách, navzdory přestávkám kvůli mateřským povinnostem a krátkodobým angažmá v zahraničí, neodmyslitelně platila za ústřední postavu Trutnova. Ligovou kariéru ukončila v roce 2004.
V roce 2002 byla otevřena nová sportovní hala při Základní škole Komenského slavnostním utkáním Výběr ligy versus mistrovský Gambrinus Brno Žabovřesky a moderní aréna se stala již čtvrtým působištěm trutnovského basketbalu v jeho historii. Hala gymnázia ještě před tím zažila dvě významné události: kvalifikační zápas ženské reprezentace Česko - Španělsko a vstup Trutnova na mezinárodní scénu. Nejprve v roce 2000 při zájezdu do USA se zápasy s tamními univerzitními celky. A o rok později prvním utkáním v evropských pohárech – Poháru Roncchetiové. V něm zvítězil Trutnov nad maďarským celkem Postas Tabántrafic Šoproň 67:62 V odvetě na maďarské půdě přišla vysoká porážka 81:54, která znamenala vyřazení. V roce 2002 byl Trutnov nalosován v soutěži, která změnila název na Pohár FIBA, do skupiny se silnými soupeři ruskou Samarou, opět Postasem Šoproň a polskými Polkowicemi. Cenná výhra v Šoproni byla nakonec jediným úspěšným výsledkem. Velkým zážitkem byla prosincová cesta do Ruska. V roce 2003 nestačily na postup dvě výhry - se slovinským Celje a v maďarském Szolnoku, s italskými Benátkami přišly dvě porážky. V roce 2004 dosáhlo ženské družstvo vůbec největšího úspěchu v historii klubu, když se dostalo až do ligového finále se suverénním a mnoho let neporaženým celkem z brněnských Žabovřesk, když v semifinále šokovalo všechny senzačním výsledkem 3:0 na zápasy s USK Praha. Trenér Zdeněk Sýkora a asistent Jan Jahelka měli v týmu vedle legendární Eriky Dobrovičové také talentované reprezentantky Petru Kulichovou, Michalu Hartigovou, Michaelu Uhrovou a Darinu Johnovou.
Ziskem stříbrných medailí v roce 2004 se Trutnov kvalifikoval do nejprestižnější soutěže kontinentu Evropské ligy a dočkal se zápasů s opravdovou elitou Evropy. Diváci viděli zápasy se slavnými kluby jako Dynamo Moskva, Valencie, Pécs, Bourges a byli dokonce svědky rozhodujícího zápasu o postup s Košicemi, který bohužel dopadl úspěšně pro soupeře. Trutnov si zapsal do statistik dvě výhry s řeckým mistrem Sporting Atény.
Vedle žen se prosadily do nejvyšších soutěží rovněž dorostenecké celky. Starší dorostenky postoupily do extraligy v roce 2000 a hned v další sezóně vybojovaly stříbrné medaile, když v týmu trenérů Urbana a Buriánka hrály juniorské mistryně světa Uhrová a Hartigová. Mladší dorostenky postoupily do extraligy v roce 2004 (trenér Jahelka). I proto bylo Trutnovu přiděleno Sportovní centrum mládeže. Medaili vybojovaly v roce 2000 i nejmladší minižákyně, když vybojovaly třetí místo na finálovém turnaji v Příboře (trenéři Jahelka a Stiehl).
Méně se dařilo mužům. Ti si na okamžik v roce 1995 vyzkoušeli druhou ligu, ale po několika sezonách ve třetí lize přišel sestup do krajského přeboru.
KAPITOLA ČTVRTÁ (2005 - 2016)
V dalších letech, již pod vedením trenéra Martina Petrovického a po vstupu nového generálního partnera, firmy Kara Trutnov a.s., pokračovalo družstvo žen v medailové sbírce. Sérii pěti bronzových medailí v řadě (v součtu s předchozím obdobím devět medailových sezón!) se přerušila až v roce 2011, v dramatické čtvrtfinálové sérii s Valosunem Brno 2:3 na zápasy (rozhodující utkání vyhrál soupeř o jediný bod 67:68). Velkým úspěchem se staly dva tituly ve Středoevropské lize (2012 a 2010) a postup do play off Evropského poháru FIBA v roce 2008. Všechny tyto úspěchy získal v rámci svého osmiletého působení u celku žen trenér Martin Petrovický, kterému v průběhu tohoto období pomáhali na asistentské pozici Petr Kapitulčin, Jiří Kovařík, Hynek Stiehl a Pavla Kuřitková. Na všech velkých úspěších se podílely hráčky Hana Šnajdrová a Kateřina Hindráková, dalšími dlouholetými oporami týmu byly Pavla Kuřitková, Jana Stejskalová, Blanka Petrovická, Kateřina Zohnová, Darina Johnová, Darina Mišurová, Michala Hartigová, Andrea Vacková či Petra Záplatová. Trenér Petrovický se podílel jako asistent reprezentačního trenéra Lubora Blažka také na jednom z největších úspěchů českého basketbalu v historii - stříbrné medaile z MS žen v roce 2010 (v kádru výběru ČR byly také bývalé Trutnovačky Burgrová či Kulichová).
Od sezóny 2009/2010 si na další medaili z nejvyšší soutěže žen museli trutnovští fanoušci počkat pět let. Práva na ligovou soutěž mezitím převedla TJ Lokomotiva na servisní organiaci BK-Servis s. r. o., název celku (Kara Trutnov) však zůstal stejný. V roce 2015 pak na předchozí úspěchy navázal celek trenéra Jozefa Rešetára a asistenta Pavla Prokeše, který v dramatické sérii o bronz porazil Nymburk 3:2 na zápasy. Kostru týmu tvořily Milena Prokešová, Andrea Ovsíková, Lenka Pazderová, Michaela Vondráčková a Andrea Vacková společně s trojicí Američanek, v čele se Samanthou Ostarello. O rok později stejná trenérská dvojice trutnovský tým znovu k bronzu, když v české sestavě nahradila Andreu Vackovou navrátivší se Michaela Uhrová, a k pěti Českám vedení přivedlo také pět cizinek. V bitvě o bronzovou medaili tento silný celek přehrál 2:1 na zápasy družstvo Hradce Králové.
Vedle zápasů evropských pohárů nacházejí cestu do Trutnova zahraniční kluby při turnaji O pohár města Trutnova, který získal pěknou tradici a výborné renomé. Vždyť v posledních pěti ročnících se vítězem turnaje stal vždy tým hrající nejvyšší klubovou soutěž, Euroligu!
Na vzestupu byla v posledním desetiletí také mužská složka. V roce 2006 postoupili muži z Východočeského přeboru a hned o rok později se jim podařilo zvítězit ve 3. lize. Postoupili tak do druhé nejvyšší soutěže, kterou letos hrají letos již devátou sezónu v řadě. Největším úspěchem bylo 7. místo v roce 2012, do play-off (a tím zároveň mezi nejlepší osmičku soutěže) postoupil náš celek také v roce 2011. Do týmu se vrátilo hned několik odchovanců (L. a M. Malý, M. Slezák, L. Houser. L. Plašil, D. Hlaváček), kteří pod vedením Ladislava Malého (a následně Lukáše Plašila a Michala Slezáka) dokázali do haly ZŠ Komenského přivést zástupy trutnovských diváků. Druhou nejvyšší soutěž opustil mužský celek po devíti letech v roce 2016, když se (i přes spolupráci s BK Děčín) nepodařilo zastavit úbytek kvalitních hráčů a zapracování či vyhledání nových mladých následovníků.
Velké úspěchy v posledních letech slaví trutnovská mládež. Od přidělení SCM do Trutnova ani jedno dorostenecké družstvo nikdy nemusela absolvovat baráž o extraligu, což se kromě našeho klubu podařilo jen brněnským Žabinám. V roce 2008 navíc vybojoval celek Zdeňka Sýkory stříbrné medaile na mistrovství republiky starších dorostenek. Hlavními oporami týmu byly Eva Koďousková (All-stars team mistrovství, nejlepší střelkyně mistrovství), Eva Skutilová, Julie Smilnická, Andrea Vacková, Sabina Krieglerová, Petra Záplatová, Kateřina Stiehlová a Zuzana Hindráková.
O dvě sezóny později vybojovaly mladší dorostenky pod vedením Petra Kapitulčina a Petra Skokana historicky první mistrovský titul pro trutnovský basketbal – v kategorii mladších dorostenek. Největší měrou se o tento úspěch zasloužily Jana Strnadová, Michaela Mazurová (obě v All-stars mistrovství), Anežka Skokanová, Gabriela Mervínská, Kateřina Kozumplíková, Klára Nečekalová, Veronika Kustvánová, Michaela Janáková a Lada Brázdová.
Medailové úspěchy zažily i žákovské celky - hráčky ročníků 1998 a 1999 vybojovaly pod vedením Petra Kapitulčina bronzové medaile na mistrovství ČR starších minižákyň (2011) i starších žákyň (2013). S ohledem na kvalitní výchovu mládeže žákovského a minižákovského věku byl Trutnovu udělen status Sportovního střediska, a od jeho rozdělení dle kvality byl Trutnov zařazen v roce 2013 do skupiny "A" - tedy nejvyšší stupeň (podobně jako v SCM). Od roku 2009 celky mladších i starších žákyň pravidelně startují v nejvyšší soutěži - žákovské lize. Kromě šéftrenéra Petra Kapitulčina se na úspěších mládeže podíleli v posledních deseti letech také trenéři Zdeněk Sýkora, Zuzana Smilnická-Marksová, Václav Plecháček, manželé Irena a Hynek Stiehlovi, Petr Skokan, Ladislav Malý, Petr Stejskal, Jana Strnadová a pomáhali mnozí další (Plešinger, Hřebřina, Kuřitková, Týfa, Fribová, Stejskalová). Od roku 2013 se v republikových soutěžích objevuje také jedno chlapecké družstvo - výběr hráčů ročníku 2000 a mladší pod vedením trenérů Stiehla a Prokopce (aktuálně startující v lize kadetů).
Reprezentačních akcí se účastnily v posledních letech mládežnické odchovankyně Andrea Vacková, Eva Koďousková, Eva Skutilová, Petra Záplatová, Nikola Tothová, Kateřina Kozumplíková, Anežka Skokanová, Gabriela Mervínská, Dominika Murgašová, Viktorie Havlová, Zuzana Talácková, Michaela Potočková, Hana Veselá, Michaela Gaislerová, Aneta Váchová, Marie Štelzerová, Kristýna Herinková, Dominika Vašáková, Tereza Patočková, Adéla Vymazalová a Anna Rylichová. Petra Záplatová s Evou Skutilovou vybojovaly na mistrovství Evropy bronzové medaile, Michaela Gaislerová s Anetou Váchovou se mohou pyšnit dokonce stříbrnou medailí z Mistrovství Evropy. Michaela Gaislerová společně s Adélou Vymazalovou navíc přidaly vítězství na Evropské olympiádě mládeže a Anna Rylichová je dokonce mistryní Evropy z roku 2015. Na zlatých i stříbrných medailích z Mistrovství Evropy pro český výběr kadetek se podílel také Petr Kapitulčin z pozice asistenta reprezentace.
Za všemi úspěchy samozřejmě nestáli vždy jen již zmínění trenéři a hráčky, ale také funkcionáři. Proto je nutno přidat díky také práci Tomáše Hendrycha, Jana Brauna, Čeňka Vašáka či Vladimíra Smilnického.
Trutnovský basketbal napsal již spoustu krásných basketbalových kapitol. Všichni společně se těšíme na kapitoly další.