Plavecké ozvěny Anety a Martiny z Mistrovství Evropy v Herningu

Trutnovské plavkyně Aneta Pechancová a Martina Elhenická píší Trutnovinkám svoje postřehy z dánského Herningu, kde tento týden probíhá mistrovství Evropy v krátkém bazénu. 

Den šestý - neděle

Poslední den za námi. A dovolím si říct, že celkem úspěšně. Rozplavby jsem odstartovala svým 50 kraulem, hned po mně Marťa 400 polohovkou. Ta si pak po doplavání začala užívat zaslouženého volna očekávaných Vánoc a těšení se na ně. Mě ještě čekal boj o postup do finále v polohové štafetě - úspěšně. S holkama jsme postupovaly z krásného druhého místa v českém rekordu, ale především rekordu světovém. (Až od letošního roku se začaly započítávat oficiálně světové rekordy na padesátkové štafety. Do této doby to byly pouze světové výkony. Díky tomu každá štafeta, která vyhrála rozplavbu, byla okamžitě držitelem světového rekordu, byť za evropským jsme plavaly téměř pět sekund.)

Každopádně zvláštní pocit držet světový rekord. I přesto, že to bylo přibližně jen dvě minuty, protože ve druhé rozplavbě nás předjely Dánky, které postupovaly z prvního místa před námi. Bohužel, být světovými rekordmankami má své nevýhody, díky tomu jsme musely jít všechny ze štafety na dopingovou kontrolu. Odpoledne se nám opět o zážitek postarala Síma Baumrtová. Ta ve svém posledním individuálním závodě na 200 znak vylovila své druhé stříbro, přičemž na 75 m otáčela přibližně vteřinu pod hranicí evropského rekordu. Fantastický závod v novém českém rekordu. Zhruba po dvaceti minutách nás čekal nejtěžší závod celého šampionátu, alespoň z mého pohledu. Vzhledem k obhajobě loňského stříbra na nás visela obrovská zodpovědnost a ohromné očekávání. Tady opět musím sklonit před výkonem Simony v naší štafetě. Myslím, že můžu mluvit za každou z nás, nervozita hodně zapracovala.

V každém případě já si ten závod moc užila. Diváci v hale byli úžasní a opět dokázali to, co se u nás v Čechách u plavání nikdy nevidí. Vytvořil neuvěřitelnou atmosféru, která spolkla snad každého. Výsledkem byl vylepšený český rekord a skvělé páté místo, které je v této konkurenci opravdu cenné. Z mého celkového pohledu to bylo úspěšné mistrovství. Mohlo být i líp, ale kdy nemůže. Mockrát děkujeme za podporu. Po dobu celého šampionátu jsme dostávaly moc zpráv s přáním hodně štěstí. Děkujeme, přejeme nádherné svátky a držte palce na novou sezonu!

Den pátý - sobota

Dovolím si okopírovat výrok našeho reprezentačního trenéra - sobota jako ze zlata! Ale popravdě. Nejprve každou z nás čekal individuální start - dnes doplňkový. Marťa má hlavní disciplínu zítra, já už ji mám za sebou. Své působení jsem doplnila ve štafetě 4x50 kraul mix, kde se nám podařilo o pár setin vylepšit český rekord z loňského roku ve stejném složení a postoupit z osmého místa do finále. V této konkurenci to považuji za obrovský úspěch. Překulilo se odpoledne a já se musela připravovat na svůj start ve štafetě, přesto jsem byla svědkem nádherného závodu Sími Baumrtové, která pro český tým vylovila nádherné zlato a s dojetím jsme si mohli zazpívat tu krásnou českou hymnu. Fantazie. Naše štafeta skončila na desátém místě s o něco málo horším časem než ráno. Zítra se na mě valí odpovědnost v podobě posledního úseku v polohové štafetě. Té, ve které to loni cinklo. A mimo jiné také individuální 50 kraul. Marťa má před sebou 400 polohovku. Držte palce!

Den čtvrtý - pátek

Krásný pátek 13. Ráno proběhlo v poklidu, jako vždy. Snídaně, rozcvičení, dlouhé rozplavání a dnes už konečně i závod. Odpoledne ovšem bylo v podání českých plavců excelentní. V našem případě pouze z pohledu fanoušků, nicméně jsme si to užily se vším všudy. Po mírném zklamání z očekávání první medaile Péti Chocové, nám včerejšek vynahradila svým výkonem Síma Baumrtová, která plavala 100 znak pod hranici evropského rekordu a vylovila si fantastické stříbro. Skvělý zážitek nejen pro nás, ale i pro český, možná bych si dovolila říct česko-slovenský tým. Po srovnání tepové frekvence na ta správná čísla přišel další úžasný šok - bronzová medaile na mixovou štafetu 4x50 PZ. Naprosto neočekávaný úspěch, který dohnal k slzám snad každého člena naší výpravy. Klobouk dolů před takovou bojovností s takovými jmény, která s námi plavala. Každopádně nás čekají další boje také, zítra 400 kraul v podání Martinky, 50 znak a třetí úsek štafety 4x50 kraul mix v podání mém. Držte palce i nadále, děkujeme za podporu. Budeme se za ty české barvy prát dál!

Hodnocení závodu:
Aneta - 100 PZ: Spokojená bych byla tehdy, kdybych jela o vteřinu rychleji. Necítila jsem se ale dobře celý týden. Jsem fyzicky hodně unavená. Nicméně závod nakonec dopadl celkem ještě slušně. Čeká mě ještě dost startů, budu bojovat dál a věřím, že teď to bude už jenom lepší.

Martina - 800 VZ: Tu osmičku jsem si fakt protrpěla. Ráno jsem se ve vodě cítila hrozně, plavalo se mi strašně těžce a měřené padesátky taky nebyly žádnej fofr. Protože je pátek 13., tak jsem počítala s tím, že mi spadnou brýle nebo čepička, tak jsem dneska radši plavala ve dvou. Závod mi v mém podání přišel takovej nemastnej a neslanej. Neplaval se mi vůbec dobře a bylo to od první stovky takový ucouraný. Ale nakonec mě ten čas celkem překvapil. Přišlo mi, že plavu nejmíň za 9 minut.

Den třetí - čtvrtek

První plavecký den se nás ještě netýkal, takže jsme dnes skoro nic nedělaly. Ráno jsme se rozplavaly a potom se vydaly fandit na tribunu. Oběd, spánek a odpoledne nás čekal stejný program jako dopoledne. Atmosféra na bazénu byla super, dorazilo hodně diváků... Plavalo nám také dost lidí, takže jsme si to užily. Večer pak proběhlo tradiční hodnocení dne, ale o nás se samozřejmě ještě nemluvilo. :-) Cítíme se skvěle, zítra to budou osobáky! (Aneta plave v 10.15 hodin 100 polohovku a Martina chvíli po ní 800 kraul - pozn.)

Bazén v Herningu, kde se plave o evropské tituly.

Co řekly trutnovské plavkyně před odjezdem na šampionát?
Aneta: „Odjíždím s jasným cílem - minimálně zopakovat přihlášené časy. Nechci si dávat cíle v podobě umístění, protože úroveň mistrovství Evropy se každým rokem mění. Každopádně přáním by bylo probojovat se do semifinále a uspět lépe než loni. Chtěla bych také velkým dílem přispět k eventuálním úspěchům v českých štafetách. Všechny jsme se od loňska zlepšily a loni vybojovaly historické stříbro."

Martina: „Mým hlavním cílem jsou letos osobáky na všechny starty. Na 400 polohovku se chci co nejvíce přiblížit hranici 4:40. Mám ještě rezervy, hlavně v prvních 200 metrech, takže když to dobře rozjedu, může z toho být velký osobák. V kraulech jsem se letos hodně zlepšila, tak uvidím, na co to bude stačit. Těším se na tu atmosféru."

Aneta a Martina pózují na "místě činu".

Den druhý - středa

Dnešní den byl oproti včerejšímu o poznání nudnější. Vstávali jsme téměř o čtyři hodiny později, užili si naprosto excelentní snídani a celý den byl klidný. Máme za sebou dva, přibližně třičtvrtěhodinové tréninky, jednu masáž, dlouhý spánek po obědě a dvě dostatečná a pro sportovce vyvážená jídla. Zítra začínáme závodit. My máme tedy ještě poslední den volno, v pátek se na to vrhneme také. Držte palce nejen nám, ale i celému českému týmu. Budeme to potřebovat!

Den první - útery

Dnešek byl jedním slovem náročný. Budíček ve 3:30, na čtvrtou snídaně a před půl pátou odjezd na letiště. Odlet z Prahy proběhl bez problémů a včas. Za hodinku a kousek jsme přistáli Amsterdamu, kde jsme měli dvě hodiny na přestup do letadla, které nás dopravilo do dánského Billundu vzdáleného asi 45 minut autobusem od Herningu.

Hotel Herning.

V Herningu nás čekalo hned několik překvapení. Jedním z nich byl vzhled hotelu, u kterého doteď máme strach, co se stane, když víc foukne, jestli nepoletíme i s budovou. Opravdu malinkatý hotýlek, ale za to sto metrů od bazénu. Dalším šokem byl pokoj samotný, ve kterém bylo přibližně pět stupňů a topení ne a ne začít hřát. A na závěr posledním nemilým překvapením dnešního dne byl studený „oběd", u kterého jsme nabrali dojem, že na nás zbyly opravdu jen zbytky.

V odpoledních hodinách jsme konečně došli na bazén. Ten je už perfektně připraven, potřebují doladit pouze poslední drobnosti. Po vyplavávacím tréninku a celém dni jsme doběhli se strachem na další jídlo. Večeře už byla téměř bezchybná, především teplá a dostatečná. V pokoji už máme taky jako v sauně. Zítra máme ještě volný den, dva kilometrové tréninky - nic víc.

První společná fotka po prvním tréninku v herningském bazénu.

Zdroj: