Učil plavat Trutnov. Teď bych potřeboval šnorchl, směje se Jaroslav Mošna

V loňském roce, takřka po šedesáti letech u vody, ukončil ze zdravotních důvodů aktivní činnost v plaveckém oddíle Lokomotivy jeho zakladatel Jaroslav Mošna. „Letos v únoru mě postihla slabá mozková příhoda, takže jsem musel úplně vysadit," prozrazuje 80letý senior, že na pár měsíců si dal od života v bazénu zcela pokoj. Jakmile se ovšem cítil lépe, vrátil se zpět. Alespoň jako rozhodčího na závodech bude pomáhat dál.

Zakladatel oddílu, dlouholetý hospodář, člen výboru, cvičitel, trenér i ten rozhodčí si nedávno převzal na vyhlášení nejlepších sportovců Lokomotivy zvláštní cenu za celoživotní oddanost sportu. Nebylo to pro něj první takové ocenění. Inu, věk už na to má.

Začínal s lyžováním, k plavání se dostal v roce 1957 při základní vojenské službě v Novém Městě nad Váhom. „V té době málokdo uměl plavat, takže mě vybrali jako vodního záchranáře," vzpomíná, jak v Piešťanech absolvoval kurz plavání pro účely vojenské služby. Jeho instruktorem byl někdejší skvělý československý reprezentant Ladislav Bačík.

Plavání ho chytlo to natolik, že po návratu z vojny - na podzim roku 1959 - začal s Jiřím Hradeckým organizovat kurzy pro dospělé neplavce. Vše se ještě odehrávalo ve starých lázních na Palackého ulici, tam co je dnes lékárna. „Byl to malý bazén. Plavecká negramotnost v té době však byla velká, chodilo nám tam přes 200 žen," poukazuje Jaroslav Mošna.

V roce 1962 se k této dvojici nadšenců připojil budoucí předseda oddílu Miroslav Dítě a v témže roce spolu založili oddíl plavání pod TJ Loko Trutnov. „V létě jsme trénovali na starém bazénu, co je letní koupaliště, a jinak jsme se jezdili připravovat do Jičína na pětadvacetimetrový bazén," přibližuje, jak to tenkrát bylo. „Když jsme jezdili autobusem na závody, dávali jsme dětem Kinedryl, aby jim nebylo zle. Ale byly po něm v takovém útlumu, že neměly výsledky. Na to jsme ale přicházeli za pochodu," vysvětluje.

Zlom v plaveckém klubu nastal v roce 1981, kdy byl v Trutnově otevřen nový krytý bazén, kam svoji činnost z malého bazénu v Palackého ulici Jaroslav Mošna a spol. přemístili. „A začalo se trénovat na plné obrátky," vypráví. Od těch nejmenších se zavedl systém skupin, do nichž se plavci přeřazovali dle výkonnosti.

A aby byl využit i dětský bazén, začal Jarda Mošna organizovat kurzy rodičů s dětmi, které vedl celých 33 let. O tyto a další kurzy byl velký zájem a tak dlouhé roky prováděli výuku od pondělí do pátku, vždy odpoledne po dvou hodinách. Není snad v Trutnově člověka, který by neprošel Jardovým kurzem. „Trošku mě mrzí, že se ten kolektiv v Lokomotivě roztrhl a je to teď takové rozškatulkované. Základní plavecký výcvik škol a tréninky plaveckého oddílu jsme dělali společně a teď si hraje každý na svém písečku," přál by si, aby to fungovalo jako dřív.

Jaroslav Mošna vychovával plavce až do loňského roku, kdy trenéřinu pověsil na hřebík. Kdyby si měl vzpomenout na některé své svěřence, kteří mu utkvěli v hlavě, jsou to Stanislav Opočenský, Radek Horák nebo současná reprezentantka Martina Elhenická. „Zrovna ona byla na začátku odstrašující případ, dá se říct, že ani ne plavkyně. Byla hubená a poměrně se i bála vody," nechce se mu uvěřit, že se z ní stala taková plavkyně. A vida, za dva měsíce si Martina připíše třetí čárku na mistrovství světa.

„Těch dobrých děvčat tady bylo a stále je hodně, ale kluků je pořád málo," zamýšlí se nad tím, proč v plaveckém oddíle nemají žádného reprezentanta. Odpoví si sám. Pro kluky existuje spousta jiných atraktivnějších sportů, jako jsou třeba fotbal či hokej. „Někomu se zase nechce ráno vstávat nebo to někomu nejde, a tak jde radši na něco lehčího," tvrdí, ale okamžitě dodá: „Každý sport je řehole, když se chce dělat na lepší úrovni a chodí se dvoufázově trénovat."

Plavání je ale přeci jen trošku specifický sport.

A jak je na tom ve vodě stařík, který 22. března oslavil kulaté narozeniny? „Abych vám řekl pravdu, já už bych se tam pomalu utopil," usměje se a začne vyjmenovávat, co všechno ho bolí a trápí. „Můžu akorát tak na znak, protože hlavu už neudržím. Na prsa bych asi potřeboval šnorchl," směje se tak alespoň pravidelný návštěvník sauny. Zaplavat si jde minimálně, ale nevadí mu to. Vycachtaný za život je dost.

Jaroslav Mošna byl také v roce 1982 společně s Mirkem Dítětem a dalším dlouholetým předsedou oddílu Pavlem Sobotkou u zrodu plaveckých závodů Velká cena města Trutnova, letos se poplave již 33. ročník.