Řehůřková se chce vracet s dobrým pocitem

11.12. 2008

V chorvatské Rijece dnes začíná mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu, na kterém nebude chybět ani vyslankyně z Podkrkonoší

Trutnov/ Rok 2006 Helsinky, 2007 Debrecín, 2008 Rijeka.

Zní to až neuvěřitelně, ale devatenáctiletá plavkyně Lokomotivy Trutnov ALŽBĚTA ŘEHŮŘKOVÁ se v pondělí vydala už na svoje třetí seniorské mistrovství Evropy v krátkém bazénu.

„Půjde hlavně o čas. Bylo by hezké zaplavat osobák na čtyři sta polohovku,“ prozradila v rozhovoru před svým odjezdem do Rijeky vysokoškolačka, studující obor sportovní management na královéhradecké univerzitě.

Chorvatský evropský šampionát startuje dnes a usměvavá rusovláska se představí na trati dvě stě metrů polohovým způsobem. Její doménou je ovšem dvojnásobná délka, jež se poplave až v neděli.

Alžběto, bude to už váš třetí start mezi nejlepšími evropskými plavci. Znamená to, že už si vás máme zaškatulkovat do této společnosti?

To ještě teda nevím. V České republice už ale ano. Doufám, že moje krize, která byla, opravdu byla jen půlroční. Je však důležité, že jsem si ji prožila a vím, že pořád to nemůžeme být jen jednoduché a dobré. Člověka to posílí, když se s tím vyrovná. Doufám, že mi to něco dalo a teď se budu moci prosadit i více v evropském měřítku.

Co vám k tomu ještě schází?

Ještě toho bude hodně, abych řekla pravdu. Každopádně je to ovlivněno nějakou pozicí českého plavání v Evropě. Podle mého názoru, zatím u nás není na to, aby v Česku mohl být někdo mistrem Evropy. Myslím, že v zemích jako je Rusko, Velká Británie, Itálie, se trénuje ještě úplně jinak než my.

Takže trénink bude to, co chybí českým plavcům?

Nevím. Asi. Já jsem nikdy neměla možnost tréninku se zahraničními plavci. Opravdu si ale myslím, že jsou na tom úplně jinde. Co se týká regenerace, suché přípravy a dalších věcí. Na to v Čechách zatím nejsou vybudované podmínky.

Ale podívejte se na sebe. Třikrát po sobě jste se na evropský šampionát kvalifikovala. To už přeci také nemůže být náhoda, ne?

Tak náhoda asi ne. Jsou za tím nějaké roky dřiny a odříkání. V podstatě i úspěšného, když je to třikrát za sebou. Pořád to však není špička. Jedna věc je úspěch splnit limit, druhá věc je úspěch získat medaili. A ta je ještě hodně daleko. (usměje se)

Který z těch tří kvalifikačních limitů, co jste musela plnit za tři roky plnit, byl pro vás osobně nejtěžší?

Určitě ten letošní. Hlavně proto, že limit byl horší než můj osobák. Hlavou mi tak létaly myšlenky, jestli se tam dostanu potřetí za sebou, jestli si sama sobě dokážu, že na to mám, jestli to dokážu těm ostatním, že na to stále mám. Že nejsem stará a že končit ještě nemusím. (směje se) Na psychiku to bylo strašný.

Dokázala jste se ale od toho oprostit a výsledkem byl na Velké ceně Brna splněný limit a vůbec vaše druhá nejlepší čtyřstovka na polohovce v historii...

Vůbec nevím, jak jsem toho dosáhla. Byl to takový zvláštní závod. Nedokážu si ho vybavit. Vím, jenom to, že jsem pořád přemýšlela nad těmi plavkami, jestli mi pomáhají a jestli plavu rychle (Řehůřková nestartovala ve vlastních, ale ve vypůjčených – pozn. red.) Když jsem ke konci plavala toho kraula, řekla jsem si že ty dvě holky přede mnou musím dohnat. To je jediné, co si ze závodu pamatuji. Jinak jsem měla úplné černo. (zase se směje)

Rijeka. V jakém psychickém a fyzickém rozpoložení se nacházíte před vaším vrcholem sezony?

Psychicky se cítím dobře. Těším se, že nás jede i hodně, a že si to určitě užijeme. Atmosféra na mistrovství Evropy je totiž nezaměnitelná, takovou v našich podmínkách nezažijete. Když tam vidíte, jak se zaplave světový rekord, je to něco úžasného. A jak se cítím fyzicky? Je to také dobré, takže uvidíme, jak mi to půjde.

Co si od třetího startu na mistrovství Evropy slibujete?

Bylo by hezké třeba zaplavat osobák na čtyři sta polohovku. Ještě pořád jde totiž hlavně o čas, protože na finále určitě nemám. Nejde pak o to, jestli budu sedmnáctá nebo dvacátá, ale jde o čas a abych mohla jet domů s pocitem, že jsem zaplavala dobře.

Takže pár čísel. V Helsinkách jste na čtyřstovce plavala čas 4:52,82, v Debrecínu to bylo 4:54,44. Proto se musím zeptat, co bude svítit na časomíře v Rijece?

To nemůžu říct takhle. (culí se) Je to hrozně zavazující. (vyletí jí hlas nahoru) Lepší. Určitě lepší než tyhle dva časy. Rozhodně.

Váš osobní rekord 4:47,28 můžete atakovat?

Snad jo. (začíná se usmívat) Nemůžu přeci říct, že ne. To bych sama sebe shazovala.

Zajímalo by mě, jestli si s sebou do Rijeky vezete plavky, ve kterých jste splnila limit?

To ano, s sebou si je beru, ovšem my v nich stejně nemůžeme plavat.

Jak to?

Protože máme smlouvu s jinou firmou.

To jste si je přibalila jen jako nějaký talisman?

Možná, že si je vezu pro lepší pocit. (smích) Ne. Hlavně jde o to, že kdybychom nevyfasovali ty nové, tak můžeme plavat v těch svých.

Kolik takové lepší plavky uberou desetinek?

To nevím. Spíš si ale myslím, že je to hlavně psychická záležitost. Lidi to nakopne, když si budou myslet, že mají nejrychlejší plavky na světě, a proto musí plavat rychle. Všichni je budou mít v únoru na mistrovství republiky a tam se ukáže, kdo je nejlepší.

Zatímco loni v Maďarsku jste plavala čtyři discipliny, v Chorvatsku vás čekají jen dvě – 200m PZ a 400m PZ. Proč?

Loni jsem plavala každý den, což bylo hodně náročné. Proto jsme letos s trenérem dvě ubrali. Těším se, že mezi závody budu mít dva dny odpočinku a na čtyřstovku se tak budu moci pořádně připravit.

Co říkáte na to, že v Rijece bude startovat dvacet českých reprezentantů?

Je to skvělé. Limity byly méně přísnější než v loňském roce, a tím se staly atraktivnější pro mnohem více lidí, kteří se najednou začali zajímat o to, že by mohli na nějakou Evropu jet. Už to nebylo jen o tom, no jo tak si plavu, mohli se i někam podívat.

Kdo bude mít z české výpravy největší ambice?

Pardubický Jirka Jedlička, už byl loni ve finále na dvě stě prsa, tak doufejme, že se mu to podaří zopakovat i letos. Do svých starých kolejí úspěšného evropského plavce se snad vrací Květoslav Svoboda.

V poslední době plaval velmi dobré časy. Strašně mu držím palce, aby mu to vyšlo.

A některá z žen?

Simona Baumrtová, která je ještě o dva roky mladší, než jsem já. Čas, kterým se kvalifikovala, mám dojem, že byl někde kolem desátého místa v evropských tabulkách.

Alžběta Řehůřková to nebude?

Ještě to není možné. Pro výsledek ale udělám všechno, aby to bylo co nejlepší.

 
Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal