Konečně, radovala se plavkyně Řehůřková

17.12. 2008

Z evropského šampionátu v Rijece se Alžběta Řehůřková vrátila se dvěma skvělými osobáky.

Trutnov/ Na dvoustovce polohovky dvaadvacátá, na dvojnásobné trati devatenáctá.

Žádná sláva? Naopak!

Pohled na výsledky, které trutnovská plavkyně ALŽBĚTA ŘEHŮŘKOVÁ dosáhla na mistrovství Evropy v krátkém bazénu, je zkreslující.

Šampionát v chorvatské Rijece, ač to na první pohled nevypadá, je nejvydařenějším z těch tří, jež má devatenáctiletá reprezentantka za sebou.

Dva svoje starty proměnila ve dva nové osobní rekordy. Na trati 200m PZ plavala čas 2:16,89 a na 400m PZ 4:44,80.

„Všem nám to tam sedlo a jsem ráda, že jsem se konečně i na té Evropě zlepšila,“ zářila Řehůřková po návratu domů.

Alžběto, mohl ten letošní šampionát dopadnout ještě vůbec lépe?

Tak určitě. Vždycky to může být lepší. (směje se) Ale s tím, jak to dopadlo, jsem úplně maximálně spokojená.

Aby ne. Před odjezdem jste se svěřila, že v koutku duše doufáte ve zlepšení svého osobáku. Ovšem dva nové rekordy, navíc pokaždé o více než dvě vteřiny, z toho jste musela mít pořádný šok, ne?

Bylo to skvělé. Myslím, že všichni jsme se v Rijece potkali s výbornou formou. Všichni si tam dělali osobáky a plavali skvělé časy.

A proto jste si řekla, že se přeci nenecháte zahanbit?

No jasně. (směje se) Prostě všem to sedlo a je skvělé, že i mně. Cítila jsem se výborně a jsem ráda, že konečně jsem se i na té Evropě zlepšila.

Zlepšení je velké, a to dokonce i na vaši „doprovodné“ dvoustovce polohovky...

V závodě bylo dobré, že jsme s Bárou Závadovou (druhá česká závodnice v rozplavbě se Řehůřkovou – pozn. red.) plavaly vedle sebe. Věděla jsem, že budu mít s kým plavat. Na předchozích mistrovstvích mi většinou všichni ujeli a člověk pak bojoval jen sám se sebou.

Tušila jste, že míříte vstříc takhle rychlému času?

Vůbec. Ani v ten den jsem se nějak necítila. Na rozplavání mě docela bolely nohy. Proto jsem byla velmi překvapená z toho, jak závod dopadl, a jak dobrý čas jsem vlastně udělala.

A to vaše hlavní disciplína měla teprve přijít. Zvýšilo se vám sebevědomí?

Určitě. Říkala jsem si, že když už dopadla dvoustovka, kde jsem se rok nezlepšila a vždycky je taková, že buď mi vyjde nebo je dost za mým osobákem, tak musí dopadnout i čtyřstovka.

V neděli jste se však v rozplavbě žádnou českou „spolujezdkyni“ neměla. Navíc jste dostala dráhu číslo jedna. Neměla jste z toho trochu obavy?

Trochu ano. Napadlo mě, bůhvíjak to bude vypadat. Ale ostatní holky mi moc neujely a bylo dobré, že jsem je furt vedle sebe viděla. Na svoje poměry jsem to hrozně rychle rozjela a pak už mi v konci nezbývaly síly. Kraula jsem třeba neplavala ani tak rychle, jako v kvalifikačním závodě v Brně.

Zase jste se ale zlepšila na předchozích třech úsecích...

No právě. Posunulo se zase něco jiného. Pro příště vím, že kdyby ten kraul byl ještě o chloupek rychlejší, mohl by být i výsledný čas ještě lepší.

Na finále vám chybělo sedm sekund. Je to velká ztráta?

Je to dost. To jsou skoro ještě dvě vteřiny na každé stovce. (ušklíbne se) Alespoň už to není ale patnáct vteřin. Po malých krůčcích se přibližuji.

Jak si myslíte, že bude ještě dlouho trvat, než se vám to sedmisekundové manko podaří stáhnout?

To teda vůbec netuším. (směje se) Uvidíme. Stále se bude muset pokračovat v práci a kdyby to vyšlo co nejdřív, tak jedině dobře. Jenomže dopředu postupují i ostatní.

Před šampionátem jste také prohlásila, že se nebudete dívat na umístění, ale jen na časy. Přesto nemrzí vás, že z toho bylo až 19. respektive 22. místo?

Ne. To je přesně ono, proč čas je důležitější než umístění. Je lepší být devatenáctá s tímto časem, než osmnáctá s loňským. O deset vteřin rychlejší. Stále je ale do dvacítky, a to je dobrý.

Jak vaše vystoupení hodnotil reprezentační kouč?

Se všemi byl hrozně spokojený. Už si ani nepamatuji, kolik tam padlo českých rekordů. Hrozně moc. I dorostenecké rekordy. Semifinále jsme měli, finále, dvě šestá místa. Po dlouho době se naše plavání trochu zvedlo a doufejme, že bude dále vzrůstat a dostaneme se brzy tam, kde jsme byli ještě před nedávnem, kdy se vozily medaile.

Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal

Plavkyně Řehůřková si v Rijece výrazně zlepšila osobní rekord

15.12. 2008

Rijeka/ O téměř dvě a půl vteřiny si dokázala v neděli vylepšit svoje maximum plavkyně Alžběta Řehůřková na trati čtyři sta metrů polohový závod. Při evropském šampionátu v krátkém bazénu zaplavala v chorvatské Rijece čas 4:44,80, když přitom do té doby byla hodnota jejího nejlepšího výkonu 4:47,28.

Radost devatenáctileté závodnice Lokomotivy Trutnov určitě nezkazil ani fakt, že nové maximum jí v letošní konkurenci zařadilo až na 19. místo, což je po 17. pozici v Helsinkách a 18. v Debrecínu její nejhorší umístění na evropském šampionátu. 

„Jsem velmi spokojený,“ usmíval se v neděli její trenér Tomáš Břeň. „Přestože z toho bylo až devatenácté místo, časově se Alžběta zase přiblížila k evropské špičce, a už to není o patnáct vteřin, ale třeba letošní finále bylo vzdáleno jen o sedm,“ poznamenal.

A to si navíc myslí, že výsledek reprezentantky z Podkrkonoší mohl být ještě lepší. 

„O vteřinku dvě mohla plavat ještě rychleji, ale v závěru už jí asi došlo. První stovku motýlka rozjížděla v osobáku, což jí asi pořádně dalo pod nohy. To samé na druhé stovce znakem, kterou jela ve svém nejlepším čase a vlastně potom i prsa. Na konci se to muselo podepsat,“ přiblížil Tomáš Břeň závod svojí svěřenkyně.

 „Jak jsem řekl, jsem spokojený. S takovýmhle výkonem jsem před šampionátem vůbec nepočítal,“ uzavřel.

Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal

Řehůřková se chce vracet s dobrým pocitem

11.12. 2008

V chorvatské Rijece dnes začíná mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu, na kterém nebude chybět ani vyslankyně z Podkrkonoší

Trutnov/ Rok 2006 Helsinky, 2007 Debrecín, 2008 Rijeka.

Zní to až neuvěřitelně, ale devatenáctiletá plavkyně Lokomotivy Trutnov ALŽBĚTA ŘEHŮŘKOVÁ se v pondělí vydala už na svoje třetí seniorské mistrovství Evropy v krátkém bazénu.

„Půjde hlavně o čas. Bylo by hezké zaplavat osobák na čtyři sta polohovku,“ prozradila v rozhovoru před svým odjezdem do Rijeky vysokoškolačka, studující obor sportovní management na královéhradecké univerzitě.

Chorvatský evropský šampionát startuje dnes a usměvavá rusovláska se představí na trati dvě stě metrů polohovým způsobem. Její doménou je ovšem dvojnásobná délka, jež se poplave až v neděli.

Alžběto, bude to už váš třetí start mezi nejlepšími evropskými plavci. Znamená to, že už si vás máme zaškatulkovat do této společnosti?

To ještě teda nevím. V České republice už ale ano. Doufám, že moje krize, která byla, opravdu byla jen půlroční. Je však důležité, že jsem si ji prožila a vím, že pořád to nemůžeme být jen jednoduché a dobré. Člověka to posílí, když se s tím vyrovná. Doufám, že mi to něco dalo a teď se budu moci prosadit i více v evropském měřítku.

Co vám k tomu ještě schází?

Ještě toho bude hodně, abych řekla pravdu. Každopádně je to ovlivněno nějakou pozicí českého plavání v Evropě. Podle mého názoru, zatím u nás není na to, aby v Česku mohl být někdo mistrem Evropy. Myslím, že v zemích jako je Rusko, Velká Británie, Itálie, se trénuje ještě úplně jinak než my.

Takže trénink bude to, co chybí českým plavcům?

Nevím. Asi. Já jsem nikdy neměla možnost tréninku se zahraničními plavci. Opravdu si ale myslím, že jsou na tom úplně jinde. Co se týká regenerace, suché přípravy a dalších věcí. Na to v Čechách zatím nejsou vybudované podmínky.

Ale podívejte se na sebe. Třikrát po sobě jste se na evropský šampionát kvalifikovala. To už přeci také nemůže být náhoda, ne?

Tak náhoda asi ne. Jsou za tím nějaké roky dřiny a odříkání. V podstatě i úspěšného, když je to třikrát za sebou. Pořád to však není špička. Jedna věc je úspěch splnit limit, druhá věc je úspěch získat medaili. A ta je ještě hodně daleko. (usměje se)

Který z těch tří kvalifikačních limitů, co jste musela plnit za tři roky plnit, byl pro vás osobně nejtěžší?

Určitě ten letošní. Hlavně proto, že limit byl horší než můj osobák. Hlavou mi tak létaly myšlenky, jestli se tam dostanu potřetí za sebou, jestli si sama sobě dokážu, že na to mám, jestli to dokážu těm ostatním, že na to stále mám. Že nejsem stará a že končit ještě nemusím. (směje se) Na psychiku to bylo strašný.

Dokázala jste se ale od toho oprostit a výsledkem byl na Velké ceně Brna splněný limit a vůbec vaše druhá nejlepší čtyřstovka na polohovce v historii...

Vůbec nevím, jak jsem toho dosáhla. Byl to takový zvláštní závod. Nedokážu si ho vybavit. Vím, jenom to, že jsem pořád přemýšlela nad těmi plavkami, jestli mi pomáhají a jestli plavu rychle (Řehůřková nestartovala ve vlastních, ale ve vypůjčených – pozn. red.) Když jsem ke konci plavala toho kraula, řekla jsem si že ty dvě holky přede mnou musím dohnat. To je jediné, co si ze závodu pamatuji. Jinak jsem měla úplné černo. (zase se směje)

Rijeka. V jakém psychickém a fyzickém rozpoložení se nacházíte před vaším vrcholem sezony?

Psychicky se cítím dobře. Těším se, že nás jede i hodně, a že si to určitě užijeme. Atmosféra na mistrovství Evropy je totiž nezaměnitelná, takovou v našich podmínkách nezažijete. Když tam vidíte, jak se zaplave světový rekord, je to něco úžasného. A jak se cítím fyzicky? Je to také dobré, takže uvidíme, jak mi to půjde.

Co si od třetího startu na mistrovství Evropy slibujete?

Bylo by hezké třeba zaplavat osobák na čtyři sta polohovku. Ještě pořád jde totiž hlavně o čas, protože na finále určitě nemám. Nejde pak o to, jestli budu sedmnáctá nebo dvacátá, ale jde o čas a abych mohla jet domů s pocitem, že jsem zaplavala dobře.

Takže pár čísel. V Helsinkách jste na čtyřstovce plavala čas 4:52,82, v Debrecínu to bylo 4:54,44. Proto se musím zeptat, co bude svítit na časomíře v Rijece?

To nemůžu říct takhle. (culí se) Je to hrozně zavazující. (vyletí jí hlas nahoru) Lepší. Určitě lepší než tyhle dva časy. Rozhodně.

Váš osobní rekord 4:47,28 můžete atakovat?

Snad jo. (začíná se usmívat) Nemůžu přeci říct, že ne. To bych sama sebe shazovala.

Zajímalo by mě, jestli si s sebou do Rijeky vezete plavky, ve kterých jste splnila limit?

To ano, s sebou si je beru, ovšem my v nich stejně nemůžeme plavat.

Jak to?

Protože máme smlouvu s jinou firmou.

To jste si je přibalila jen jako nějaký talisman?

Možná, že si je vezu pro lepší pocit. (smích) Ne. Hlavně jde o to, že kdybychom nevyfasovali ty nové, tak můžeme plavat v těch svých.

Kolik takové lepší plavky uberou desetinek?

To nevím. Spíš si ale myslím, že je to hlavně psychická záležitost. Lidi to nakopne, když si budou myslet, že mají nejrychlejší plavky na světě, a proto musí plavat rychle. Všichni je budou mít v únoru na mistrovství republiky a tam se ukáže, kdo je nejlepší.

Zatímco loni v Maďarsku jste plavala čtyři discipliny, v Chorvatsku vás čekají jen dvě – 200m PZ a 400m PZ. Proč?

Loni jsem plavala každý den, což bylo hodně náročné. Proto jsme letos s trenérem dvě ubrali. Těším se, že mezi závody budu mít dva dny odpočinku a na čtyřstovku se tak budu moci pořádně připravit.

Co říkáte na to, že v Rijece bude startovat dvacet českých reprezentantů?

Je to skvělé. Limity byly méně přísnější než v loňském roce, a tím se staly atraktivnější pro mnohem více lidí, kteří se najednou začali zajímat o to, že by mohli na nějakou Evropu jet. Už to nebylo jen o tom, no jo tak si plavu, mohli se i někam podívat.

Kdo bude mít z české výpravy největší ambice?

Pardubický Jirka Jedlička, už byl loni ve finále na dvě stě prsa, tak doufejme, že se mu to podaří zopakovat i letos. Do svých starých kolejí úspěšného evropského plavce se snad vrací Květoslav Svoboda.

V poslední době plaval velmi dobré časy. Strašně mu držím palce, aby mu to vyšlo.

A některá z žen?

Simona Baumrtová, která je ještě o dva roky mladší, než jsem já. Čas, kterým se kvalifikovala, mám dojem, že byl někde kolem desátého místa v evropských tabulkách.

Alžběta Řehůřková to nebude?

Ještě to není možné. Pro výsledek ale udělám všechno, aby to bylo co nejlepší.

 
Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal

Řehůřkové půjde na šampionátu hlavně o čas

9.12. 2008

Trutnov/ Potřetí za sebou se probojovala mezi elitu starého kontinentu. Teprve devatenáctiletá trutnovská plavkyně ALŽBĚTA ŘEHŮŘKOVÁ bude po Helsinkách (2006) a Debrecinu (2007) startovat na plaveckém evropském šampionátu v krátkém bazénu i letos.

Chorvatská Rijeka jí svou náruč přitom otevřela až za pět minut dvanáct. Požadovaný čas na 400 m polohovky splnila v posledním možném závodě při Velké ceně Brna. „Limit byl asi o čtyři vteřiny horší než můj osobák, ale psychika dělala hodně,“ prozradila Řehůřková, že nebylo zrovna jednoduché vyrovnat se s vědomím „jasného“ postupu na mistrovství.

V Brně však studentka královéhradecké univerzity dosáhla na polohovce svého druhého nejlepšího čas v historii. Čtyři sta metrů plavala za 4:48,49. Maximum Řehůřkové je 4:47,28.

„Bylo by hezké, kdyby se mi třeba osobák podařilo vylepšit zrovna v Rijece,“ usmála se trutnovská plavkyně.

Před dvěma roky ve Finsku „jela“ Řehůřková čas 4:52,82 a skončila sedmnáctá. Loni v Maďarsku 4:54,44 a ve výsledkové listině si o jednu příčku pohoršila.

Na jaký čas a jaké umístění si dělá zálusk letos?

„Protože na finále to není,“ začnou jí cukat koutky, „půjde hlavně o čas. Nejde o to, jestli budu patnáctá nebo pětadvacátá, ale jde o to zaplavat nějaký pořádný čas, abych mohla jet domů s pocitem, že jsem tam odevzdala vše,“ poodkryla svoje ambice východočeská reprezentantka, která doufá, že stopky se zastaví o něco dříve než na předchozích dvou šampionátech.

Její hlavní disciplína, čtyřstovka polohovým způsobem, je v Rijece na programu až poslední den, v neděli. Již pozítří se ovšem závodnice Lokomotivy Trutnov představí na poloviční trati. „Je to zážitek,“ říká plavkyně o startu na mistrovství Evropy.

Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal